"Výkřiky temnoty" je soubor temných a strhujících, velmi krátkých hororových povídek, které čtenáře zavedou do světa hrůzy, neznámých bytostí a temných tajemství. Každý příběh v sérii přináší unikátní a děsivý zážitek, který čtenáře přiměje zadržet dech a zamrazit krev v žilách. Ponořte se do nitra hrozivých situací a setkávejte se s nebezpečnými bytostmi, které se pohybují v šeru temnoty.
Výkřiky temnoty - Povídka druhá - Stín v zapomenuté chatě
Ve stínu zapadajícího slunce stála stará chata, ztracená v hlubinách lesa. Její zdi se choulily pod tíhou času, a její okna byla zahalena pavučinami a tajemstvím. Kolem chaty se vine úzká, zapomenutá stezka, která vedla k nekonečným lesům, jež skrývaly tajemství a nebezpečí.
V jednom mrazivém podvečeru se skupina dobrodruhů rozhodla vydat na výlet k této opuštěné chatě. V jejich srdcích tlouklo dobrodružství, a přestože mnozí z nich cítili vnitřním hlasem varování, byli přitahováni temnotou a záhadou tohoto místa.Když dorazili k chatě, závan chladného větru je přivítal. Dveře se škrábaly o podlahu, jako by nechtěly být otevřeny. Přesto se odvážný průzkumník rozhodl je otevřít a vkročit do tajemného vnitřku.
V chladné a zatuchlé místnosti byla atmosféra beznaděje a smrti. Stopy dávných životů se táhly po místnosti, a stíny plížící se po zdech vyvolávaly pocit děsu a temnoty. V prostředí této chaty bylo cítit přítomnost démonů, kteří si hráli s lidskými osudy a životy.
Jeden ze skupiny se oddělil od ostatních a prozkoumal další místnosti chaty. V jedné z nich narazil na starý šuplík, ve kterém byly ukryty staré, zaprášené fotografie. Na jedné z nich byla vyobrazena skupina lidí, usmívajících se na neznámého muže. Oči na fotografii se zdály být živé, a jejich pohled vydával temnou energii.
Pocit strachu a zoufalství se v srdcích dobrodruhů začal prohlubovat. Stín démona se začal šířit po místnosti a spoutávat jejich myšlenky. Byla to past, do které se nedobrovolně zakopli.
Beznaděj a strach se proměnily v černou mrazivou sílu, která ovládla jejich mysl. Všichni začali slyšet zlověstné hlasy, které je hnaly k šílenství. Démonické síly měly svou oběť, a skupina dobrodruhů byla uvězněna v temnotě svých vlastních myslí.
Stará chata se vrátila do klidu, a její tajemství zůstala navždy ukryta v temnotě. Příběh o zradě, smrti a beznaději se rozplynul ve vzduchu, zanechávaje pouze vzpomínky na zdánlivě nevinný výlet do zapomenutého místa. Výletníci na dobro zmizeli.
Zbývá otázka, zda se jednalo o skutečnou temnotu nebo pouhý výtvor lidských myslí. Nechť zůstane odpověď ukryta v hlubinách této povídky a temných nocích, které ji provázejí.
Pro mě je vždycky nejvíce atraktivní rozluštění, že je to výplod lidské mysli; nějaká zápletka se šílenstvím, přeludy, blouzněním, ať už kvůli psychické poruše, drogám nebo čemukoliv jinému, tomu podle mě dodává tu správnou šťávu. S touhle chatou by to mohlo být podobné.
OdpovědětVymazatJe to působivý příběh. Má takový zvláštní nádech nejistoty. A kdyby byly více rozepsány pocity jednotlivých postav, člověk by se s nimi mohl více ztotožnit a celkový dojem z povídky by mohlo být ještě silnější.
OdpovědětVymazatMoc pěkně napsáno, má to takovou zvláštní atmosféru, taková místa skutečně existují. Kdyby to bylo trochu víc rozepsané a rozvedené, bylo by to lepší a mělo by to hlubší atmosféru. Jinak moc hezké.
OdpovědětVymazatA...
V prostředí této chaty ,byla' cítit přítomnost démonů, kteří si hráli s lidskými osudy a životy.